Městské muzeum ku příležitosti oslav 700. výročí založení města připravilo komorní výstavu. Připomeneme si nejdůležitější mezníky v dějinách Bechyně. Časovou osu těchto dějin doplní historické artefakty z dob od pravěku až po 20. stol. Představujeme významné archeologické nálezy z oblasti města, významné listiny, včetně listiny s udělením městského znaku králem Vladislavem II Jagelonským, dále zde budete moci vidět např. historické fotografie, suvenýry či výtvarná díla vztahující se k Bechyni. Připomínáme činnost místních spolků nebo významné renesanční iluminované rukopisy, které v Bechyni vznikly. Den pro seniory 2. 10. vstupné pro seniory na expozice zdarma, kvíz, pohoštění. Přineste z domova nějakou historickou věc související s Bechyní, rádi se podíváme.
TISKOVÁ ZPRÁVA, VÝSTAVA 700 LET MĚSTA BECHYNĚ
Ačkoliv neexistuje přesně datovaná listina, která by označila okamžik povýšení tržní osady v předpolí hradu Bechyně na město, víme dnes, že k tomuto aktu muselo dojít před rokem 1323. V tento rok totiž král Jan Lucemburský pověřil královského podkomořího Oldřicha Pluha z Rabštejna, aby toto nové královské město vyměřil, opevnil a vybavil privilegii. Ve sbírce muzea existuje dokumentace bohatého programu slavností z roku 1973, kterými místní obyvatelé oslavili 650 let města Bechyně. Proto ze strany muzea přišel městu podnět k uspořádání oslav v letošním roce jak na bázi kulturního programu, tak výstavy. Po otevření stálé expozice v roce 2014 toto byla druhá největší příležitost zmapovat a připomenout nejvýznamnější mezníky v dějinách města. S tím úkolem byla spojena důkladnější badatelská práce, která doslova sledovala stopy Bechyně v jiných i mimostátních institucích a následně dovolila využití vybádaného především prostřednictví reprodukcí představit. Vznikly tak např. faksimile tří významných privilegií města (od Jana Bechyně z Lažan 1444, Petra Voka z Rožmberka 1594 a zvláště krále Vladislava Jagellonského 1511, které definuje podobu městského znaku). Dále byly např. dohledány tři významné iluminované rukopisy, které vznikly donací Ladislava ze Šternberka kolem roku 1500 přímo v souvislosti s místním františkánským klášterem. Jeden z nich, Šternberský graduál, se nyní nachází v Rakouské národní knihovně ve Vídni, další, tzv. Legenda maior, ve státním archivu v Jindřichově Hradci. Ten by v rámci derniéry výstavy 28. 10. 2023 měl být do Bechyně přivezen a zde představen. V neposlední řadě budou představeny veduty a jiné soubory výtvarných děl s tématem Bechyně a okolí, ať již zapůjčené soukromými majiteli či převzaté ze sbírek muzea, které takto pospolu nikdy vystaveny nebyly. Např. se jedná o dílo Jindřicha Schenka, Karla Liebschera, Bechyni maloval např. Jaroslav Koliha, Otokar Lebeda, Antonin Slavíček atd. Pátrání po bechyňských stopách nás zavedlo až do USA, kde byl navázán kontakt s potomky krajanů, kteří opustili naši zemi v 19. stol. a založili osady Bechyne v Minnesotě a Bechyn v Severní Dakotě. I oni oslaví letošní výročí jinak každoročním festivalem zvaným Czech heritage festival, který se koná u kostela St. Mary of Bechyne právě v MN, USA.
Výstava dovolila ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře ukázat výsledky archeologických bádání z poslední doby. Byly představeny nejstarší doklady osídlení bechyňské ostrožny ve starší době bronzové a v souvislosti s přestavbou náměstí pak nálezy ze starší a především mladší doby železné. Doplněny byly i ukázky keramiky z různých etap středověku. Zajímavým časně novověkým souborem jsou pak nálezy z hrnčířské a kamnářské dílny, zaniklé počátkem třicetileté války v současném domě čp. 18.
Výstavou jsme se snažili připomenout charakter Bechyně jako významného sídla šlechty i jako do 20. stol. jednoho z nejnavštěvovanějších poutních míst se sídlem františkánského řádu. Nelze opomenout hrnčířskou a kamnářskou a vůbec určující keramickou tradici místa, dále lázeňství či statut Bechyně jako základny dnes ženijního vojska. Připomněli jsme dřívější i dnešní spolkový a kulturní život představením vzniku nejzásadnějších spolků v 19. stol – ochotníci, pěvecký spolek Lužničan, atd. a trvalých kulturních akcí (koloběžkové závody, divadelní přehlídky…). Nešlo opomenout několik počinů a tím pádem dějinných mezníků, které toto vždy spíše odlehlé poddanské město chudší na průmysl, možnosti obživy atd. povznesly a nechaly dospět do roku 2023 do své nynější podobě. Jedná se především o otevření odborné školy keramické (1884) a několika typů keramických průmyslových podniků (např. 1903 Výrobní družstvo keramické, později KRAS), zprovoznění první elektrifikované meziměstské trati Františkem Křižíkem (1903), stavbu železobetonového mostu přes řeku Lužnici (1926-1928). Též jsme se snažili na prvním doprovodném panelu připomenout Bechyni pro své přírodní krásy a jedno z nejkrásnějších jihočeských panoramat jako cíl turistiky, možnosti klidného odpočinku a volnočasového vyžití (feratta u řeky Lužnice, nedaleká Židova strouha). V poslední místnosti vznikla jakási síň slávy, kde jsme zavzpomínali na významné rodáky, především na skladatele Václava Pichla, sochaře Františka Hoška, grafika Rudolfa Krajce, romanistu Prokopa Miroslava Haškovce, neurologa Ladislava Haškovce, ale i na další významné osobnosti, které působily v okruhu místní keramické školy, ale zároveň jako významný motor místního společenského života (Václav Mařan, Josef Šimák).
Většina vystavených předmětů pochází ze sbírek Městského muzea v Bechyni. Výstavu vytvořil nevelký kolektiv ve spolupráci s grafickým ateliérem VIVA design Tábor. Přípravu výstavy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky, Město Bechyně a Kulturní středisko města Bechyně. K výstavě později vyjde souhrnný katalog.
Za Městské muzeum Bechyně Mgr. Jana Janáčková, bližší informace: 774 911 067
