Již v roce 1911 bylo několika místním nadšencům jasné, že staré památky, ty „cenné a staré věci“, mohou nenávratně zmizet. A tak tito pánové, profesoři místní Státní odborné školy keramické – Eduard Hauptmann (první správce), František Kopecký a Václav Mařan založili Muzejní spolek. Následovaly pátrací akce po okolních vsích a také menší prezentace nabytého muzejního materiálu, získaného darem, či drobnější koupí (za pomoci příspěvku nadšených jednotlivců i místních peněžních ústavů). Muzeum se několikrát stěhovalo, tehdejší starosta Karel Plaňanský mu na nějaký čas zapůjčil dvě místnosti radniční a vůbec poskytl materiální i duchovní podporu.
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2024/01/Maran-zm.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/Hauptman-zm..jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2024/01/K.-Planansky-zm-724x1024.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/02/MOHYLY-II.jpg)
Stěhování v roce 1938 se zdálo nevyhnutelné. Sbírky totiž značně nabyly a odkazem JUDr. Adolfa Zahradníka město Bechyně v té době získalo dům právě tak vhodný pro důstojné umístění sbírek. (V této budově sídlí Městské muzeum dodnes). To už byl správcem v pramenech s láskou oslovovaný „musejní táta“ profesor Václav Mařan, kterému patří za jeho práci pro město Bechyně velká poklona. Po roce 1945 vedl pak muzeum profesor Antonín Smíšek.
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/4777_1-1024x717.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/4777_2-1024x706.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/4777_3-1024x714.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/4777_4.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/4777_5.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/4777_6.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/4777_7.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/4777_8.jpg)
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/4777_9.jpg)
Koncem 50. let minulého století správu převzal odborný pracovník, taktéž profesor keramické školy ing. Radovan Pospíšil. V roce 1966 byla do funkce ředitelky muzea jmenována Marie Pospíšilová. V následující době muzeum, zdá se, fungovalo tak jak má. Řekněme opravdu žilo. A to až do roku 1992. Tehdy bylo uzavřeno pro odchod tehdejšího správce pana Ivana Uhlíře. O necelých deset let později Sbor dobrovolných hasičů zrekonstruoval část budovy a přestěhoval sem sbírky Hasičského muzea z bývalé synagogy.
Městský úřad města Bechyně pokračoval v rekonstrukci zbývajících částí budovy. A tak mohla pokračovat i historie muzea. Mateřskou institucí muzea se stalo Kulturní středisko města Bechyně. Slavnostní zahájení prvních menších výstav proběhlo v roce 2007 (Jana Janáčková). Během let vznikaly postupně depozitáře, uvolňovaly se prostory (Hasičské muzeum opustilo budovu). S ohledem na finanční možnosti byla nejprve otevřena první část stálé expozice – selská jizba. V roce 2010 pak část věnovaná archeologii a 19. století. V roce 2014 zbývající část stálé expozice, vše pod vedením Jany Šichové a Zuzany Šimonové. Tato práce byla oceněna jednou z cen Gloria musaealis za rok 2014. Dnes se tedy muzeum prezentuje stálou expozicí, dále krátkodobými výstavami v muzejní galerii, příležitostnými kulturními akcemi (adventní trh, muzejní noc, přednášky apod.).
![](https://muzeum-bechyne.cz/uwoompoa/2021/01/IMG_1238.jpg)